Stránky o rostlinách z čeledi podpětovitých
|
Jako všechny rostliny i africké fialky mají určité nároky na pěstování. Je několik faktorů, které ovlivní vzhled i zdraví Vašich rostlin – zemina, teplo, světlo, zálivka a hnojení. Africké fialky se dají celkem dobře pěstovat v běžných „domácích podmínkách“, ale přeci jen je potřeba věnovat určitou pozornost každému z těchto faktorů, aby rostliny dobře prospívaly, měly krásný vzhled a bohatě kvetly. Pokud již máme zakořeněné lístečky, u kterých vyrostly malé rostlinky do velikosti, kdy je možné je odsadit a začít pěstovat mladé rostliny, je potřeba brát také ohled na kvalitu zemní směsi. Pro fialky se doporučuje několik druhů směsi, ale většinou každý pěstitel si míchá směs sám, podle toho, jaká se mu pro jeho rostliny osvědčila. V každém případě platí pravidlo a to, že výsledná směs musí být lehká, dobře propustná a ošetřená proti škůdcům. Většinou se pro tyto směsi doporučují v různých poměrech základní složky – zemina (vždy dobře prosátá, bez velkých kusů a nečistot – proto také preferujeme zeminu kupovanou), listovka, mech sfagnum, vermikulit, agroperlit, v některých směsích se doporučuje také praný říční písek a pro úpravu pH dolomitský vápenec a superfosfát jako zásobní hnojivo. Pokud si tuto směs namícháte, je nezbytné tuto směs ošetřit: a to buď chemicky (proto škůdcům a proti plísním) a nebo přepečením v troubě (kdy se opět zahubí zárodky škůdců i plísní). Toto je potřeba udělat i v případě, že použijete pouze zeminu z obchodu, neboť i v ní (a velice často právě v ní) si domů přinesete zárodky škůdců a plísní (hlavně tzv. mušky smutnice, které vám potom znepříjemní svým poletováním radost z pěstování a jejich larvy ožírají kořínky a mohou zcela rostlinu zničit). Tato směs je určena hlavně pro standardní velikosti fialek, podle zahraničních zkušeností pro miniatury využívám mírně těžší směs, která tak rychle nevysychá, protože u miniatur je objem květníčku velmi malý. Pokud máme již zeminu, můžeme se pustit do přesazování nebo odsazování. Vždy platí: že květníček by měl mít zhruba 1/3 průměru rostliny (tzn. že pro rostlinu v průměru 15 cm velkou je dostačující květníček o průměru 5 cm). Nezapomínáme také na drenáž na dně květníčku, rostlinky zasázíme, druhý den mírně zalijeme a pak již pěstujeme klasickým způsobem. Jiný případ je přesazování starší rostliny, rostliny s dlouhým „krčkem“ vzniklým odstraňováním starých listů nebo rostlinky z obchodu, kterou jsme právě přinesli. V tomto případě rostlinu vyklepneme z květníku, odstraníme co nejvíce staré zeminy (v případě rostlin z obchodu jsou zasázené pouze v rašelině a dopované hormony a nemají žádnou výživu), zakrátíme o 1/3 kořenový bal, odstraníme spodní řadu listů a zasadíme do květníku o stejné velikosti, v jakém rostlina byla, dosypeme čerstvou zemní směs, mírně přitlačíme a v příštích dnech opatrně zavlažujeme. Rostliny se brzy vzpamatují a krásně obrazí novými listy a budou kvést (protože květní stvoly vyrůstají v paždí mladých listů).    stará rostlinka s otrhanými spodními listy - seříznutí 1/3 kořen. balu - zasazení a zasypání krčku
Neméně důležitým faktorem ovlivňujícím růst a kvalitu rostlin je teplo a světlo. Africké fialky se daří pěstovat v teplotách v rozmezí 20-26°C, přičemž pro pestrolisté odrůdy je lepší teplota na nižší hranici kolem 18-20°C, kdy se lépe vybarvují a jejich pestrost je stálejší. Avšak příliš vysoké teploty nad 27°C fialkám nesvědčí, přestávají růst, nekvetou, poupata zasychají a opadávají, ztrácí se fantazijní vybarvení květů, pestré odrůdy zelenají a ztrácí pestrolistost. Ovšem důležitost dostatečného osvětlení platí pro všechny odrůdy stejně. Fialky mají rády dostatečné osvětlení, dobře prosperují na východních oknech, ale pozor!!! nesnáší přímé sluneční paprsky, ty jim mohou spálit listy a poškodit květy natolik, že rostlina uhyne. V případě oken na jih apod. je nutné přistínění žaluziemi. Při pěstování na okenních parapetech, nebo také na okenních policích je důležité rostlinou zhruba dvakrát do měsíce pootočit, aby se rostlina vyvíjela stejnoměrně a nedeformovala se k jedné straně. V případě okenních parapetů a polic také ještě pozor na to, aby se fialka nedotýkala skla – v létě hrozí spálení a v zimě uhnití listů. Africké fialky patří k rostlinám, které se velice dobře přizpůsobují pěstování pod umělým (zářivkovým) osvětlením. Pěstujeme je na policích nebo stojanech, kdy pro standardní fialky je vzdálenost mezi policemi zhruba 50 cm (přičemž vzdálenost korunky – středu rostliny od zářivkové trubice je cca 30 cm) a pro miniaturní rostliny jsou mezery mezi policemi 30 cm (vzdálenost od centra rostliny je 15 cm). Zářivky vydávají stejné světlo po celé délce trubice, ale intenzita samozřejmě klesá se vzdáleností do šířky od trubice. Proto je důležitý také počet žářivkových trubic: na šířku police do 50 cm stačí trubice jedna, ale přes 50 cm jsou potřeba již trubice dvě, souběžně umístěné, aby intenzita světla byla stejná po celé šířce police. Používám osobně trubice označené „cool white“ – studené bílé světlo (i když trochu tepla vydávají i zářivky, avšak proti žárovkám je to zanedbatelné množství) a také pro lepší kvetení na určité období vyměňuji jednu trubici „cool white“ za např. „Osram Fluora“ – se specielním spektrem pro rostliny, kdy rostliny lépe nasazují na květ. Při pěstování na oknech není třeba se zabývat délkou světelného dne, ale při pěstování při umělém osvětlení se doporučuje osvětlovat nejméně 8-9 hodin denně, při nasazování květů (a při přípravě výstavních fialek) se svícení prodlužuje na cca 10-11 hodin (u výstavních fialek v období těsně před výstavou až 14 hodin). Delší doba se nedoporučuje, rostliny je možno potom poškodit příliš vysokou intenzitou a dobou svícení – rostliny v centru ztrácejí barvu a mohou uhynout.
Také se může stát, že rostlinky v případě příliš dlouhého a intenzívního svícení hodně „zahušťují“ svůj růst, mladé listy jsou masivní a na kraťoučkých řapících a střed rostlinky houstne - deformuje se – velice dobře a rychle pomůže: buď tyto rostliny přesuneme na určité období na parapet okna, nebo snížíme dobu osvětlení (nutno vyzkoušet – až se rostlinky zase rozvinou a listy rostou „normálním“ způsobem) na základních cca 8 hodin. Ovšem pozor!!!! nezaměňovat tento problém způsobený nadměrným osvitem za napadení např. roztočíkem apod….kdy příznaky vypadají velice podobně (avšak musíme si všimnou také dalších příznaku – mladé listy jsou navíc deformované se skvrnami po vysátí škůdcem…). Při pěstování na pěstebních policích je dobré na nejspodnějších policích umístit pestrolisté odrůdy, které potřebují chladnější vzduch než klasické, nepestrolisté odrůdy a navíc jejich krásná barevná rozetka je nejlépe vidět při pohledu shora. Na správné osvětlení a teplotu navazuje také zálivka, neboť při nesprávně dávkované zálivce při chladném prostředí můžeme rostliny snadno přelít a přivodit úhyn nebo hnilobu. Zaléváme pokud možno vodou o pokojové teplotě (může být i o cca 5°C teplejší), odstálé (např. v barelu s nasypaným malým množství dřevěného uhlí jako dezinfekcí). Mnoho knih doporučuje zalévání pouze do podmisky, avšak toto se mi neosvědčilo u miniaturní odrůd a mladých rostlinek, kdy rostlinky jsou malinké a nemají sílu si vodu v dostatečném množství natáhnout až ke kořínkům (které navíc africké fialky mají velmi jemné a dost pod povrchem). Tyto odrůdy a mladé rostlinky zalévám opatrně kolem krajů květináčků vrchem tzv. laboratorní střičkou s dlouhou hubicí (dostanu se pohodlně i rostlinám umístěným vzadu na policích) vždy, kdy je to potřeba (není dáno jednou nebo dvakrát týdně, protože každá rostlina odpařuje vodu jinak a také různé druhy materiálů, ze kterých jsou vyrobeny květináčky, vodu jinak zadržuje (např. u miniaturních a mikrominiaturních odrůd se doporučují plastové květináčky, protože lépe zadržují vodu a nevysychají tak rychle jako keramické, které sice vodu rychle nasají, ale stejně rychle ji odebírají ze zeminy). Jiná situace je u tzv. samozavlažovacích květináčů, které jsou vyrobené ze specielní keramiky – viz foto…
kdy jednou týdně nebo za 14 dní doplníme zásobu vody ve spodní nádobě. Existuje také více způsobů zavlažování fialek, ale těm se budeme věnovat v jiném článku, kde si je dopodrobna rozebereme. Při zálivce – je také vhodné mírně zvýšit vlhkost vzduchu na cca 50-60% např. rozmístěním nádob s vodou na odpařování. Fialky nepostřikujeme, mohli bychom způsobit vytvoření nepěkných skvrn na listech a květech, které nejdou odstranit. Také pozor na nalití vody do středu (srdíčka) rostliny, její ponechání může způsobit hnilobu a úhyn rostliny. Nesprávnou zálivkou a osvětlením můžeme „napomoci“ rozvoji více chorob, kterým je také věnován samostatný článek. Sice ne natolik důležitým, ale nepřehlédnutelným faktorem pro dobrou kondici Vašich rostlin je větrání a postavení rostlin na policích. Pokud jsou rostliny „nahloučené“ na policích a dotýkají se jedna druhé, jsou zde dvě rizika – první je, že se snadno rozšíří škůdci a druhé je, že rostliny se budou utlačovat, budou bojovat o místo a zdeformují se jim rozetky, budou narostlé k jedné straně a budou ubírat jedna druhé světlo, špatně pokvetou a budou špatně vybarvené. Také při hustém rozmístění rostlin dochází ke špatné ventilaci a pohybu vzduchu kolem rostlin, což může opět přispět k rozvoji spousty chorob – plísní, hnilob, rzí apod. Ovšem nezaměňujte dobré větrání za neustálý průvan, který s nesprávnou zálivkou může znamenat konec Vašim snahám – rostliny velice rychle nastydnou a vyvíjejí se hniloby a plísně, se kterými bývá (pokud jsou způsobeny průvanem a špatnou zálivkou) velice marný boj.
Ovšem při dodržení alespoň základních faktorů jsou africké fialky ty správné rostlinky pro domácnost a budou Vám přinášet radost z krásných listů a neméně krásných květů.
 Pokud fialky sázíme do substrátu prostého jakýchkoliv živin, musím je dodávat průběžně při zalévání. Tři nejdůležitější prvky, které rostlina potřebuje, jsou dusík, fosfor a draslík (N-P-K). Na etiketě kupovaných hnojiv se poměr těchto prvků (živin) píše v procentech. Příklad: 15-30-15 znamená, že hnojivo obsahuje 15 % dusíku, 30 % fosforu a 15 % draslíku.
Dusík je důležitý pro správný růst a zelené vybarvení listů, nedostatek způsobuje jejich žloutnutí, přebytek vede ke zbytečnému bujnému růstu listů a rostliny již nemají sílu kvést.
Fosfor podporuje kvetení.
Draslík zase potřebují kořeny rostlin ke správné funkci. přispívá tím pádem ke zdraví celé rostliny.
Další prvky, které rostlina potřebuje jsou síra, vápník a magnezium a dále i zinek, měď, chlor, magan, železo, bór a molybden. Vícesložková hnojiva pro pokojové rostliny tyto stopové prvky zpravidla obsahují.
V době vegetace hnojíme rostliny při každé zálivce slabým roztokem příslušného hnojiva. Po odkvětu, zmlazení a přesazení fialky nehnojíme po dobu jednoho měsíce vůbec, teprve pak pomalu začnu hnojivo přidávat, aby rostliny zesílily a opět kvetly.
Poměr prvků v hnojivu je velice důležitý. Pro africké fialky je vhodný poměr 20-20-20, 15-30-15, 12-36-14 a pod.
Pestrolisté odrůdy potřebují poměr živin jiný. Při vysokém procentu dusíku ztrácejí svou pestrolistost. Vhodné hnojivo je to, které obsahuje méně než 10 % dusíku. Vhodný poměr je 0-10-10, 5-50-17 i 12-36-14.
Aby rostlina nasadila květy a plně rozkvetla je dobré používat tzv. "Bloom booster", tj. hnojiva s nízkým obsahem dusíku, ale vysokým fosforu. Vhodné jsou 5-50-17 i 12-36-14.
Fialky nejčastěji pěstujeme v umělohmotných květináčcích. Aby kvetly, neměla by být jejich velikost větší, než 1/3 průměru korunky listů.
Standard a Large
mají korunu o 20 a více cm v průměru. Pěstujeme je v květináčích velikosti kolem 10 cm.
Polomini
mají velikost 15 až 20 cm v průměru, pěstují se v 7 - 8 cm květináčcích.
Mini
jsou jakékoliv AF, které měří mezi 6 až 15 cm v průměru a pěstují se 5 cm květináčcích.
Micromini
jsou menší než 6 cm v průměru a pěstují se v 2 - 3 cm květináčcích.
Květináčky mají být opatřeny otvorem ve dně, aby nedocházelo k přemokření zeminy
 Ale co, určitě neradí nic špatného, když se podíváme na jeho stránky na krásné a rozkvetlé "převislačky"!!!  ) a začala jsem...)) ))  )) )) 1. - Fialky potřebují hodně světla. Jestli je vše v pořádku, zjistíte jednoduchým testem: vložte ruku mezi zdroj světla a fialku, vaše ruka by měla vrhat stín. Zároveň však chraňte fialku před přímým slunečním zářením.
2. - Potřebují chladnější prostředí (obzvlášť pestrolisté odrůdy). Fialkám se lépe daří při denní teplotě mezi 16 až 23 st. C. Noční teplota by měla být nižší, okolo 16 st. C.
3. - Každého půl roku vyměňte fialce zem, minifialkám ještě častěji. Vyčerpaná zem se stává příliš kyselou.
4. - Nepoužívejte těžké zeminy (ze zahrádky, s množstvím písku a pod.) Používejte doporučené směsi, které si sami namíchejte.
5. - Používejte vhodná hnojiva, ale s mírou. Přehnojování vede k růstu listů a ne tvorbě květů.
6. - Zalévejte s mírou. Zem má být vlhká, ne mokrá. Zkušenější pěstitelka pozná již podle váhy fialky s květináčkem, jestli potřebuje zalít.
7. - Fialky potřebují mnoho čerstvého vzduchu ale nesnáší průvan. Pozor na otevřená okna, dveře a větráky.
8. - Odstraňujte nové výhonky (rozetky), pokud se nejedná o trailery. Nechte každé fialce jen jednu "korunku".
9. - Věnujte rostlinkám dostatek péče. Otáčejte je aby rostly pravidelně, zalévejte kdy je třeba, dejte jim dostatek světla v pošmourných dnech a sťiňte je, když je úpal. Odstraňujte zvadlé květy a odumřelé listy. Štětečkem odstraňujte nečistotu z listů a občas rostlinku osprchujte. Podle potřeby přesazujte.
10. - A ještě jedna rada nakonec: pokud je vaše rostlinka již dost velká a má mnoho "pater" listů, vyklepněte jí z květináče, otrhejte dolní patro listů, seřízněte kořenový bal o 1/3, doplňte zemí a opět zasaďte. Určitě brzy začne kvést.
Velmi se mi osvědčily keramické samozavlažovací květináčky od keramičky Kamily. Fialky v nich výborně prospívají a nehrozí přelití. Jenže... Mám desítky, spíše stovky rostlin a přesadit do nich všechny rostliny by bylo finančně náročné. Přemýšlela jsem, procházela květinářství, až jsem v jednom malém objevila malé terakotové žardýnky, které neměly na dně odtokový otvor a hned vedle nich plastové obaly. Několik jsem jich koupila, kraje žardýnek natřela lesklým balakrylem, do plastových obalů jsem napustila vodu, žardýnky do nich posadila a vyložila papírovým kapesníčkem.
    Po několika hodinách byl kapesníček jen vlhký, ne mokrý. To by vyhovovalo. Vybrala jsem několik bezejmenných fialek a na zkoušku jsem je zasadila. Po měsíci jsou fialky v pořádku, nasadily na květ a rostou jako z vody.
  ..
.
Rostliny zpracovávají světlo právě tak, jako my využíváme jídlo. Zelené zabarvení (chlorofyl v listech) pohlcuje sluneční energii, která dovolí rostlině využít ji buď pro růst nebo skladovat pro budoucí použití. Nezáleží na tom, jestli světlo pochází ze slunce nebo z umělých zdrojů. To je důvodem, proč hnojivo není tou opravdovou potravou pro rostliny; opravdovou potravu rostliny dostávají ze světelných paprsků.
Fakta o světle
Slovo "fotosyntéza" znamená výrobu karbohydrátů (cukry a škroby) nezbytných pro růst rostlin. Světlo je využívané pro energii; kysličník uhličitý a voda druhotně ze vzduchu a půdy a jsou hlavními stavebními bloky. Tento proces se vyskytuje pouze v zelených částech rostliny, ve specializovaných orgánech známých jako chloroplasty - jsou bohaté na chlorofyl, který způsobuje zelené zabarvení.
.
 .
Pěstování fialek na okenních parapetech versus pěstování na osvětlených policích
Je vůbec od věci uvažovat o umělém osvětlení pro africké fialky nebo jiné rostliny? Slunce vydává světlo v relativně stabilním poměru, ale naše rostliny z něj ne vždy dostanou všechny výhody. Většina z nás nežije v tropech, kde světelná intenzita a délka světelného dne je pro rostliny ideální. U nás zažíváme velké poklesy - obzvláště během zimy mnoho rostlin jednoduše nezíská dost světla pro dobrý růst. V létě se naše slunce dostává do extrémů, to znamená, že rostliny dostávají více světla, než s kterým mohou zacházet. Pokud je zamračené počasí několik dní, našim rostlinám se nedostane dostatek světla, kolik potřebují. Nedostatečně osvětlená okna přivádí rostlinné nadšence k hledání dobré, kvalitní a levné náhrady za sluneční světlo.
Rostliny pěstované pod světly mají výhodu stálé a vyrovnané světelné intenzity během celého roku a během růstového cyklu rostliny. Není pro ně nezbytné zabývat se rapidní změnou teploty když na ně svítí letní slunce nebo když se chladný zimní vzduch dostává na ně skrze okenní tabule. Dokonce suchý vzduch je zřídka kdy závažnějším problémem od té doby co jsou rostliny seskupené společně pod světly, kde si vytvářejí vlastní mikroklima, které africké fialky mají rády. Světla také umožňují pěstitelům vybrat stanoviště kdekoliv, bez ohledu na vhodně umístěné okno.
.
 Výběr správného osvětlení
Umělé světlo je prospěšné ale jaký druh je nejlepší pro naše africké fialky? Pojďme se podívat na tři nejvýznamnější druhy, které jsou k dispozici pro domácí pěstování rostlin: žárovky, výbojky a zářivky
1. Světlo ze žárovek
Žárovky běžně používáme v našich domovech. Okolo 70% jejich energie se přeměňuje na teplo. Rostliny pěstované pod nimi mohou být snadno popálené a také rychle vysychají. Problém tepla znamená, že rostliny, které potřebují značné množství světla pro dobrý růst a kvetení, např. africké fialky, musí být umístěné tak daleko od žárovek, aby se vyvarovaly záporným účinkům tepla, že se jim nedostane dostatečné světelné intenzity pro zdravý růst a kvetení. Buď velké horko nebo nedostatek světla - opravdu začarovaný kruh.
Žárovky také vydávají ve většině případů červené spektrum světla, které způsobuje slabý růst, i když povzbuzuje kvetení. Obecně žárovka je špatná volba pro rostliny, které jsou závislé na umělém osvětlení. Nicméně žárovky mohou být velice užitečné pro rostliny, které sice dostávají nějaké přirozené světlo ale mají ho nedostatek pro dobré kvetení, např. ty co jsou pěstované na severním okně. Typicky jsou to rostliny, které vypadají docela zdravě, ale kvetou málo nebo vůbec. Dokonce i žárovka, která je umístěna ve velké vzdálenosti, bude vydávat dosti světla, které bude podporovat kvetení. Takové doplňkové osvětlení je často nejvíce potřeba během zimních měsíců.
2. Výbojky
Výbojky, včetně halogenových lamp, rtuťových výbojek atd. jsou velmi oblíbené ve velkých komerčních zařízeních, jako jsou například skleníky, kancelářské budovy, nádvoří i nákupní centra, kde jsou oceněny pro velký světelný jas i při velké vzdálenosti od zdroje. Ve skutečnosti jediná výbojka může jasně osvětlit každý kout a skulinu dosti velké místnosti. Nicméně, nynější výbojková svítidla jsou extrémně intenzivní, příliš horké a oslňující pro domácí použití. Nepochybně výbojky slabší intenzity budou v budoucnu stále více využívány pro domácí pěstování.
3. Zářivky
V současnosti jsou zářivky jediným nejlepším zdrojem umělého osvětlení pro pěstování rostlin v domácích podmínkách. Vyzařují daleko více světla než žárovky a přitom vydávají poměrně málo tepla. Jejich lineární tvar jim dovoluje osvětlit rozsáhlou plochu; nabízí světlo bohaté na modré spektrum pro kompaktní zdravý růst, a přitom vydávají dostatek červeného spektra pro bohaté kvetení; při tom nejsou nákladné na pořízení a provoz.
Nevýhodou zářivek je, že rostliny, aby dobře rostly, musí být umístěny blízko světelného zdroje. To znamená, že vysoké rostliny dostanou dostatek světla na vrcholcích, zatímco se jejich spodní listy nacházejí doslova ve tmě. To však není problém afrických fialek; ale aby jejich rozetky rostly kompaktní a pravidelné, musí mít příjem světla rovnoměrný.
.
 .
Zářivky včera a dnes
Zářivky byly poprvé nabídnuty veřejnosti v roce 1938 a přibližně stejném čase se africké fialky stávaly populárními rostlinami. Ve skutečnosti si saintpaulia získala nadšence tak rychle, že by někdo mohl říci, že africké fialky vděčí za svou oblibu právě zářivkám! První trubice byly nebezpečné, pokud se rozbily, prášek, který byl uvnitř, pronikl sebemenší rankou a bránil řádnému zhojení. Tyto trubice však již nejsou v distribuci a dnešní trubice nepředstavují žádný problém.
Nejběžnější současné typy zářivkových trubic jsou označeny jako Cool White (chladná bílá) a Warm White (teplá bílá). Ačkoli nejsou výslovně určeny pro pěstování rostlin, jsou levné a poskytují výborné výsledky pro pěstování rostlin včetně afrických fialek. Mnoho pěstitelů doporučuje používat kombinaci jedné trubice Cool White a jedné trubice Warm White současně v jednom svítidle. Je také mnoho zářivkových trubic, které byly vyvinuty pro zahradnické účely, mezi nimi Gro-lux, Gro-lux Wide Spectrum, Verilux TruBloom, Naturescent/Optima, Plant-Grow a mnoho dalších. Mnoho pěstitelů afrických fialek preferuje trubice Gro-Lux Wide Spectrum, avšak pěstujete-li fialky pouze pro své potěšení, bude pro vás kombinace Cool White-Warm White více než dostačující. Ale na druhé straně, pokud se zůčastňujete výstav a soutěží, budete chtít experimentovat se zahradnickými trubicemi, abyste zjistili, jaká kombinace bude přinášet nejlepší výsledky.
.
  zářivky Osram Fluora s červeným spektrem světla a zářivky Cool White Umístění osvětlení
Je mnoho možností, jak osvětlovat rostliny - jednoduchá lampa pověšená nad stolem, doma udělané police, koupené sestavy a další - všechny můžete využít pro pěstování fialek. Vyberte si ty, které vyhovují vašim potřebám, vašim technickým schopnostem a vašim financím.
V plánování vaší světelné zahrady, se ujistěte, že výše buď polic nebo svítidel jsou přizpůsobitelné tak, abyste mohli měnit vzdálenost mezi lampou a rostlinami. Například svítidla mohou být postavena na řetězech tak, že mohou být zvednuta nebo snížena podle potřeby. V případě afrických fialek se doporučuje zavěsit svítidlo se dvěmi trubicemi asi 45 cm nad policí; vzdálenost svítidla od vrcholku rostlinek je tak kolem 30 cm. Jestliže vaše svítidlo má čtyři trubice vydává světelný jas větší intenzity; je doporučeno nastavení svítidel asi 60 cm od police.
Někteří pěstitelé mají osvětlení nad jednou dlouhou policí buď se dvěmi nebo čtyřmi 40W trubicemi. Jedna police s takovýmto osvětlením může pojmout až čtyřicet mladých afrických fialek bez toho, aby se jejich listy dotýkaly. Jak rostliny rostou tvoří se postupně krásné ploché růžice. Zároveň s růstem každá rostlina potřebuje více a více místa.
Protože rostliny pod zářivkovými trubicemi rostou rychleji než rostliny pěstované na okenních parapetech, zjistíte, že je třeba zacházet s nimi poněkud odlišně. Budou potřebovat více hnojit a měly by být přesazovány častěji, než rostliny z parapetů. Nezapomínejte také světelné trubice pravidelně otírat od prachu, který zbytečně ubírá na intenzitě světla.
Sbírky mnohých z nás čítají stovky rostlin. V takovém případě můžeme mít problém se zaléváním. Zvláště, pokud je většina fialek miniatur v malinkých květináčkách. Často na jednom konci se zaléváním skončíme a na druhém můžeme začít nanovo. Pak přemýšlíme, co s tím, abychom se nestali otroky svého koníčka. Jedním z možných řešení je knotové zavlažování.
CO TO JE?
Je to metoda automatického zavlažování, kdy při přesazování zavedeme do květináčku odtokovým otvorem knot, který je ponořený v zásobníku vody a fialka si tak bere vláhu.
CO POTŘEBUJEME?
Knoty – je důležité, aby po knotu dobře vzlínala voda a aby byl z materiálu, který nepodléhá rozkladu. To znamená, že vyloučíme všechny přírodní materiály, jako je len, bavlna nebo vlna – během pár týdnů by v substrátu uhnily.
Je možné použít knoty ze skleněného vlákna, viskózy nebo třeba proužky ze silonových punčoch (ty musíme před použitím namočit, aby voda vzlínala).
)) Nádržky na vodu – mně se osvědčily široké 200 ml plastové kelímky s víčkem, do kterého jsem vypálila rozžhaveným hřebíkem otvor. Podle mých zkušeností stačí voda v této nádržce minifialce v 5,5 cm květináčku 2 – 3 týdny v závislosti na teplotě a velikosti rostlinky.
)) Substrát - nejdůležitější a také nejsložitější část převodu fialky na knotové zavlažování!!! Volba substrátu je extrémně důležitá, protože každá chyba se může negativně projevit na zdraví rostlin. Směs, kterou si namícháme, musí udržet vlhkost, ale musí být vzdušná, aby rostlinkám neuhnívaly kořínky. Musí mít pH kolem 6,5, tj. mírně kyselá.
Přední světoví pěstitelé doporučují směs bez zeminy. Toho jsem se držela a vyzkoušela směs podle Pauline Bartholomew:
2,4 litru suchého mechu sphagnum
1,9 litru perlitu
1,4 litru vermikulitu
½ šálku drceného dřevěného uhlí
½ polévkové lžíce superfosfátu
přibližně 2 lžíce dolomitického vápence
)) )) )) )) mech sphagnum perlit vermikulit drcené dřevěné uhlí )) )) superfosfát dolomitický vápenec Všechny ingredience důkladně smícháme, zalijeme asi ½ litrem vody a znovu promícháme. Asi týden necháme „uležet“ a změříme pH. Pokud se odchyluje od doporučené hodnoty, upravíme přidáním dolomitického vápence (pokud je směs příliš kyselá) nebo mechu (pokud je příliš zásaditá). Po dalším týdnu „uležení“ můžeme sázet.
Výhodou směsi bez zeminy je mimo jiné také to, že nemusíme používat chemii nebo propařování, abychom se zbavili zárodků plísní nebo škůdců – žádná z přísad je totiž neobsahuje.
 výsledná směs
Malá poznámka k vermikulitu – je velmi důležité, aby se nepoužil vermikulit stavební, který je sice velmi levný, ale pro rostliny pro svou silnou zásaditost toxický!!!!
Brzy bude následovat podrobný popis přípravy fialky na knotové zavlažování!!!!
|
