DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
aktualizováno: 05.02.2016 14:14:54 

Stránky o rostlinách z čeledi podpětovitých

množení a křížení AF

   

MNOŽENÍ AFRICKÝCH FIALEK
  
 
Africké fialky se dají množit několika různými způsoby, z nichž zřejmě nejznámější je množení pomocí listů. Jistě je způsob jak toto popsat slovně, ale fotografie budou lépe znázorňovat ve zkratce sáhodlouhý popis.


Foto 1  
Foto 1 – připravíme si vše potřebné – rostlinu, kterou chceme namnožit, kalíšek s vodou a přetažený alobalem, skalpel nebo žiletku, stimulátor

 
                                         Foto 2a                                                      Foto2b    
Foto 2 odebereme list, ale pozor – foto 2a tento list je příliš starý, foto 2b – tento zase příliš mladý a nevyzrálý


Foto 3
Foto 3 – nejlepší je list ze druhé řady – dá nejlepší potomstvo – vylomíme opatrně z rostliny (neodřezáváme – aby nezůstal zbytek řapíku, který bude hnít)

 
Foto 4a+b
Foto 4a+b – řapík zkrátíme skalpelem nebo žiletkou – ne nůžkami (rozmačkali bychom konec listu a ten by zahníval) cca na délku 3-3,5 cm pod úhlem 45°C

 
                                         Foto 5a                                                        Foto 5b
Foto 5a+b – namočíme do stimulátoru

   
Foto 6a                                    Foto 6b
Foto 6a+b -  umístíme přes otvor v alobalu řapíkem do vody, dáme do skleníčku k zakořenění
     
 
Foto 7 
Foto 7 pokud mají listy již kořínky, zasadíme do malých květináčků a opět umístíme do skleníčků, kde se lépe hlídá zálivka a vlhkost

 

Foto 8
Foto 8 jakmile dorostou rostlinky u matečních lístků velikosti cca 4,5 cm můžeme je rozesadit do samostatných malých květináčků. Pozor ale na rostlinky pestrolistých odrůd, které nemají dostatek zeleného chlorofylu – viz foto – tyto rostlinky, přestože jsou dostatečně velké, nemůžeme je odsadit od matečního lístku (ten zajišťuje jejich výživu), uhynuly by
 
Lístečky můžeme také při nedostatku místa ošetřit klasickým způsobem (zkrátit cca na 3,5 cm, seříznout šikmo, namočit do stimulátoru a umístit v tzv. „zipových“ sáčcích s malinkým množstvím vody a pověsit na police, kde nezabírají místo. Po vyrašení kořínků již pěstujeme klasickým způsobem.

   
 
Někteří pěstitelé seříznuté lístečky pěstují také ve vlhkém agroperlitu nebo sází rovnou do pěstebního substrátu – ale je velice důležité často kontrolovat vlhkost a zálivku. Jinou možností je vložení seříznutého a ošetřeného lístu do vlhkého mechu; pro udržení vlhkosti vkládáme mech s lístčkem  do pařníčku nebo zipového sáčku.
.
  
 
Další způsob je množení pomocí „dceřiné“ rostliny – na některých rostlinách vyrostou mladé rostlinky, které pokud je opatrně oddělíme a dáme zakořenit buď do vody nebo perlitu, budou mít naprosto shodné vlastnosti jako rostlina mateční. Toto se nejčastěji využívá u tzv. chimér, které se listovými řízky nemnoží, nebo jejich genetické vlastnosti se takto na potomstvo nepřenáší (proto také jejich vyšší cena). 
 
A nakonec je ještě možno vypěstovat africké fialky semeny, ale je to způsob méně obvyklý a náročnější, hlavně časově. Pokud získáme semínka, smícháme je s jemným pískem a přes sítko je vysejeme na povrch misky s výsevním, jemným substrátem. Nezasypáváme zeminou, pouze přimáčkneme a orosíme. Umístíme do skleníčku a pouze rosíme. Po vyrašení rostlinek – jsou opravdu malinké, počkáme, až mají 1-2 páry „pravých“ listů a pikýrujeme do menších nádobek, až zesílí, můžeme je opět přesadit do jiných….a takto postupujeme, dokud nejsou dost velké, aby zvládly přežít na policích.
          
Křížení afrických fialek
 
Africké fialky jsou cizoprašné, k opylení je zapotřebí jiná fialka. Nezáleží již na tom, o který druh se jedná. Opylování fialek je lehká a zábavná práce pro ty, kdo chtějí v jejich pěstování postoupit o krůček dál. Jediná nepříjemná věc je dlouhé čekání na výsledek. Semena v semeníku uzrají až za několik měsíců (přibližně 6).
 
Jak začneme:
Velice důležité je si připravit absolutně čisté a suché nástroje a pracovní plochu.
Poté si vybereme dvě rostliny, které chceme zkřížit. Pro koho je to jen zábava, může vybrat jakékoliv dvě rostliny.    
         
   
Vybrané rostliny a připravené nástroje
   
Kdo se nad tím víc zamýšlí a představuje si, jaký by měl být přibližně výsledek, měl by také něco vědět o genetice.  
   
ZÁKLADNÍ PŘÍKLADY GENETICKÝCH VLASTNOSTÍ:
 

Vlastnost dominantní  

Vlastnost recesivní (ustupující)

 květ - klasický fialkový tvar 

 květ - tvar hvězda

            lemovaný

            nelemovaný

            fantasy 

            jednobarevný

               plný

            jednoduchý

 barva květu - světlá

 barva květu - tmavá

                                červená

                               růžová, bílá

                          modrá

                                jakákoliv jiná

 list typ - girl 

 list typ -  boy

                   zvlněný list

                     hladký

                    červený rub

                     zelený rub

 malá velikost 

 standard

 nepřevislý tvar

 převislý

                       
Zkřížením můžeme očekávat přibližně tyto výsledky:
 
dominantní x dominantní
potomci budou pouze dominantní, popř. 75 % potomků dominantních, 25 % recesivních
 
dominantní x recesivní
potomci budou pouze dominantní, popř. 50 % potomků dominantních, 50 % recesivních
 
recesivní x recesivní
potomci budou pouze recesivní
 
Na rostlině nás bude zajímat jen květ, přesněji jeho dvě části – prašníky a pestík. Každá rostlina má obě části, laikovi může být jedno, kterou rostlinu bude mít jako "matku" a kterou jako "otce". Pokud se ale snažíme „vyšlechtit“ rostlinu, kde máme již určitou představu jak by měla vypadat, je důležité, která odrůda bude jako matka. Po té se totiž dědí určité vlastnosti, např. pestrolistost.
    
  
"matka"                                "otec" 
Na fotkách je dobře vidět, jak pestíky směřují stranou od prašníků, aby v přírodě nedocházelo k samoopylení.
  
Dostáváme s k samotnému opylování.
U botanických druhů AF rostoucích v přírodě opyluje  květy hmyz.  U vyšlechtěných fialek zůstávají prašníky většinou neotevřené. My jej  otevřeme (např. skalpelem) a pyl přeneseme štětečkem na bliznu. Blizna, na kterou pyl nanášíme, má být lepkavá a viditelně se lesknout. To se stane během jednoho nebo dvou dnů po otevření květu a trvá přibližně týden. Správný pyl je sypký pudrovitý. Vlhký (kašovitý) pyl se k opylení nehodí. Proto je nejlépe použít pyl ze starých, vadnoucích květů. Pro zvýšení úspěchu opylení je možné ho zopakovat v několika dnech několikrát. Také je možné prašník odstřihnout a nasunout na bliznu.  
    
  
seříznuté prašníky a nanesení pylu na bliznu
    
A to je celá práce. Nyní si jen musíme označit, který květ je opylovaný, aby nedošlo k tomu, že při vylamování odkvetlých neopylených květů, vyhodíme omylem i ten opylený. Jestliže jsme byli úspěšní, počne se semeník formovat a začne být patrný na pohled. To trvá asi 14 dní (i více), záleží na odrůdě.
3 až 6 měsíců, opět záleží na odrůdě, trvá, než semena dozrají. Tobolka se semeny zhnědne a scvrkne se a stonek květu zvadne. V tomto okamžiku můžeme tobolku odstranit a na vzduchu nechat několik dnů či týdnů uschnout. Semena pro budoucí užití jsou nejlépe uchována v neotevřené tobolce, vložené ve vzduchotěsném pouzdře a uložené na suchém a chladném místě, klidně v lednici. Takto si semena udrží svou klíčivost i více než 2 roky.
Při výsevu semínka smícháme s jemným pískem a přes sítko je vysejeme na povrch misky s výsevním, jemným substrátem. Nezasypáváme zeminou, pouze přimáčkneme. Umístíme do skleníčku a rosíme. Po vyrašení rostlinek – jsou opravdu malinké, počkáme, až mají 1-2 páry "pravých" listů a pikýrujeme je do menších nádobek. Když zesílí, můžeme je opět přesadit do jiných….a takto postupujeme, dokud nejsou dost velké, aby zvládly přežít na policích.
Může se stát, že takto získaná rostlinka se nám líbí a rádi bychom pěstovali její potomky. Množíme jí již jako většinou ostatní fialky, tj. listem. Pokud se stane, že po minimálně 3 generace, kterým  získáme tímto způsobem stejné rostlinky (tj. tvar a barva květu i listu), můžeme mluvit o tom, že jsme vypěstovali novou odrůdu. Generací rozumíme rostlinu vypěstovanou a dovedenou ke květu, ze které odebereme list a tím namnožíme další generaci...